Do lyží!

December 18, 2017

Sedím v autě směr soustředění v Krušných horách a seznamuji se se zbytkem posádky v čele s trenérem našeho běžeckého soustředění Danem. Upřímně, nevím, co mě čeká. Trpělivě poslouchám plán jednotlivých tréninků celého víkendu a hned první dvě slova mě zarazí. Dvoufázový trénink. Poslouchám dál a úsměv se mi pomalu křiví. "Já budu trénovat s maratoncema? Jako já? " zoufale se ptám. "No, řekl jsem jim, že jsi profík," odvětil Šimon.

Je 20:20 a my přijíždíme do vesnice Nové Zvolání, zabydlujeme se v útulné chaloupce a já si sedám na pohodlný gaučík s natáhnutýma nohama ke krbu. Jo, teplíčko! Tohle prostě miluju. . . "Za 5 min vybíháme!" ozve se vedoucí náčelník výpravy. Zdá se mi, že mám Déjá vu z běžkařských soustředění. Tenkrát jsem neslyšela nic jiného než "DO LYŽÍ!" Neoposlouchaná mantra našeho vrchního kouče Rudy. S tím rozdílem, že dneska běžky vynechávám.

 

Zapínám si svojí fungl novou čelovku a směle s ostatními běžci vybíhám vzhůru do krušnohorských kopců. Všichni si spolu povídají a vesele se smějou. ​​Já jsem raději zticha a šetřím síly. Tuším, že se budou ještě hodit.

 

Máme za sebou 5 km a ještě jsme nenarazili na rovinku. Lýtka už mě pěkně táhnou ze souběžného stoupání. Po chvíli přichází kritická otázka ​​od trenéra. "Tak co bando, běžíme dnes 8 nebo 12?" Nechci trhat partu, proto taktně mlčím. Snad někoho bolí nohy stejně jako mě.

 

Všichni jsou to borci!

 

Bohužel taktní byla celá skupina, takže si běžíme pro 12 kiláčků! Připadám si jako na crossovém tréninku. Běželi jste někdy pneumatiky? I k tomu by se dalo přirovnat přeskakování ve sněhu z jedné hluboké stopy do druhé. Zatlačuju slzy. Kdy už to skončí?

 

Nakonec jsme uběhli 13 km. Jsem na sebe pyšná, ale nikomu to neříkám. Slyším závěrečné potréninkové prohlášení trenéra. Trénink hodnotí jako lehký výklus.

"Tak skupino spát, zítra v půl desáté vybíháme! Čeká nás osmnáctka!"

 

 

Jaké jsou statistiky našeho večerního pátečního tréninku?

 

Je naše soustředění jenom o běhání? 

 

Rozhodně není. Sobotní den zakončujeme v německém Annabergu, kde se družíme a ochutnáváme výborného platýze na vánočních trzích. Dále pokračujeme do bazénu se saunou, kam se jedeme plně zrelaxovat na poslední běžecký den. Musím říct, že regenerace má opravdu něco do sebe.

 

Proč je regenerace důležitá?

  • prevence bolesti kloubů a svalů,

  • příprava na další tréninkovou fázi,

  • uvolnění nejen fyzické, ale i psychické,

  • nejdůležitější regenerace je spánek - právě ve spánku roste svalová hmota.

 

 A jaké jsou Krušné hory? No, posuďte sami. . . :-)

 

 

 

 

Share on Facebook
Share on Twitter
Please reload

Nejlepší příspěvky